Něco k chirurgii. První týden byl věnovaný chirurgické propedeutice - řekli jsme si něco o chirurgickém instrumentáriu, vyšetření pacienta, dozvěděli jsme se pár věcí o akutním břichu, podívali se na Emergency, JIPku, transfúzní oddělení a oddělení sterilizace. Taky jsme viděli pár pacientů na plastické chirurgii. Bylo to docela zajímavé a hlavně jsem se nemusela vůbec učit. :) Teď jsme pokročili ke speciální chirurgii. Každý den má skupinku 5-6 lidí na starosti jeden lékař, my jsme se dnes s přiděleným lékařem, traumatologem, podívali na ambulanci a na sál. Na sále operovali pána se zlomeninou baze palcového metakarpu. Ztratila jsem trochu přehled o čase a nevím, jak dlouho jsme tam byli, ale určitě víc jak hodinu. Snad hodinu a půl. Tak jsme tam stáli, nebylo se moc kam hnout, na sobě jsme měli ochranné zástěry proti radiaci, které jsou docela těžké a je v nich děsné vedro. Nejdřív to bylo fajn. Viděla jsem sice velké prd, ale operace se natáčela a promítala na obrazovku na stěně, tak jsem mohla koukat alespoň tam. Pak se kolegovi udělalo nevolno a musel na chvíli odejít. V duchu jsem si říkala, že ti chlapi nic nevydrží. :) No jo, ale pak se udělalo blbě mně. Byla jsem nevyspalá, začala mě bolet záda, vařila jsem se v té pitomé zástěře, měla hlad a ukrutnou žízeň. Tohle bych ještě i se svou značnou hypotenzí přežila, ale dorazila mě ústenka, jelikož po hodině dýchání vlastního vydechnutého vzduchu jsem byla značně hypoxická. Zkrátka a dobře, začaly se mi dělat mžitky před očima, a tak jsem se raději na chvíli vzdálila, neb hrozilo, že padnu k zemi. Stačilo si sednout a nalokat se čerstvého vzduchu a zase to bylo dobrý. Dosud jsem všechny ty historky o omdlévajících studentech na sálech považovala za úsměvný medicínský folklor, ale po vlastní zkušenosti vám řeknu, že omdlít na sále není nic složitého. :) Poučení pro příště - pořádně spát, snídat a eventuálně do kapsy strčit müsli tyčinku a malou láhev vody. Od toho ty kapsy na plášti jsou.
Na závěr si rýpnu do farmakologie. Na konci každého praktika píšeme test z předem jasně vymezeného tématu. Stáhneme si prezentace z Moodlu, naučíme se je. Jdeme na praktikum, dvě hodiny tam sedíme a posloucháme asistenta/asistentku, jak nám slovo od slova čtou ty samé prezentace, ze kterých jsme se učili. Jaký smysl tohle má? Abych vyučujícím příliš nekřivdila - minulý semestr bylo několik praktik (a přednášek) docela fajn, ale poslední dvě praktika byla zoufalá.
Hudební vložka z YouTube. David Bowie. Nejvíc cool bytost v naší sluneční soustavě. Prozatím vše.
