Nějaký ten humor před začátkem semestru

Tohle už asi všichni viděli, ale i tak to sem dám. Geniální výplod současných šesťáků z naší fakulty.

Od stejných autorů. Tak určitě se na to podívejte.

No a tady je snad nejlepší video z hradeckého půlení mediků. „Já jdu zatím ke dvoru krále Čiháka, než se vrátím, ať jsou správně srovnaný."

Co bude dál?

Blíží se začátek nového semestru (ble, už v úterý) a já jsem pocítila nutkání zpravit svých cca 100 čtenářů o tom, co se bude s tímhle blogem dít, až se vrhnu do víru studia. Třeťák bude asi zábavnější, protože se konečně dostaneme k pacientům (hurá!), tak doufám, že bych sem mohla psát zajímavé zážitky z nemocnice. Bude tady i nepravidelné zpravodajství ze zápolení s novými i již známými předměty (mikrobiologie, už teď z tebe mám hrůzu) – prostě takový občasník jedné medičky z Hradce.

Přemýšlela jsem, že bych sepsala článek o studijních metodách, které jsem doposud vyzkoušela a které pro mě víceméně fungovaly. Jenže si myslím, že psát něco takového je kontraproduktivní. Žádná metoda není Svatým grálem, rozumíte. Během prváku jsem strávila dlouhé (a zbytečné) hodiny na internetu a hledala, jak se učit. Kdybych se místo toho radši učila. Takže nesmírně důležitý vzkaz – nehledejte, jak se učit, učte se! Je jedno, že to půjde blbě. Nikdo nemá žádné tajemné know-how, které studium zázračně ulehčí. Zvlášť prvák je jen o tom přilepit zadek k židli a učit se, učit se, učit se. Je fuk, jestli si vypisujete, děláte vlastní schémata, vytváříte si kartičky – stejně to bude k zbláznění. Možná k tomu něco napíšu, ale výsledku to nebude článek s nějak velkou hodnotou.

Další věc, o které se chci zmínit, je komunikace s vámi, se stovkou čtenářů, kteří sem občas zabloudíte. Časem napíšu něco málo ke každému předmětu, kterým jsem si prošla a ještě projdu, ale pokud jde o nějaké tipy, triky a různé rady, tak je nechci psát „naslepo“. Jestli vás něco zajímá, chtěli byste nějaký konkrétní článek, tak si řekněte. Ozvěte se v komentářích, nebo v postranním panelu můžete napsat na můj profil na Ask.fm. Ptejte se, odpovím.

Histologie - 1. ročník

Histologie? Koukáte na růžové, fialové a jinak barevné blivajzy a snažíte se je rozlišit. Někteří by nesouhlasili, ale oproti anatomii je histologie poměrně laskavý předmět. Praktika jsou jen jednou týdně a učiva je přiměřeně a není nijak náročné. Pro pořádek uvádím, že jde o dvousemestrový předmět, za zimní semestr dostanete 6 kreditů, za letní 8. Přednášky jsou docela dobré (záleží na přednášejícím), a když si prezentace, které stáhnete z webu Ústavu histologie, doplníte poznámkami z přednášek a praktik, můžete se z nich klidně učit a i na zkoušku to bude stačit.

Pokud jde o praktika, tak většinu času strávíte zíráním do mikroskopu a asistenti vám budou vysvětlovat, co to vlastně vidíte. Projdou s vámi teorii k praktiku, proberete dané preparáty atd. Asistenti mají v organizaci praktik zjevně větší volnost než v případě anatomie, ale rozhodně počítejte s menšími testíky (které nemusí být každé praktikum) a s několika většími testy - test z cytologie, preparátové testy (většinou po dobrání orgánové soustavy - dostanete preparát, musíte ho poznat a napsat, co vidíte plus nějakou teorii k tomu; někdy jsme psali ještě ryze teoretický test - už si nevzpomínám, prvák pro mě byl natolik traumatizující zážitek, že jsem radši všechno zapomněla), dva testy z embryologie a ještě jeden mizerný z barvení preparátů. A na konci letního semestru se psal zápočtový test - teorie a poznání preparátů.

Vzhledem k tomu, že nám po zimním semestru dali jiného asistenta, mám trochu zmatek v hodnocení a v požadavcích k zápočtu. Platí, že z malých testů byste neměli mít horší průměr než tři (MUDr. Mráz na to má neobyčejně zajímavý systém plusek a mínusek), z preparátových testů byste měli mít nejhůře trojky, testy z cytologie, embryologie a z toho na barvení musíte mít nejhůře za tři, jinak píšete opravu (dva opravné pokusy). K tomu zápočtovému testu v letním semestru - psal ho celý ročník dohromady a každý asistent mu přikládal jinou váhu. Já ho tehdy kapitálně podělala, ale i tak jsem i přes další mizerné známky zápočet dostala. Pokud vám asistenti nedají zápočet kvůli preparátovým testům nebo malým testíkům, jdete na přezkoušení - dostanete preparát a musíte ho popsat k asistentově spokojenosti.

Pokud tedy nějakým způsobem získáte oba zápočty, můžete ke zkoušce. Ta má praktickou a teoretickou část. Vytáhnete si tři otázky (1 z obecné, 1 ze speciální histologie a 1 z embryologie), jdete na praktikárnu, kde dostanete tři preparáty. Měli byste poznat všechny, dva potom detailně popíšete asistentovi, který se zeptá i na teorii. Praktická část je hodně ošemetná, ale když jí nějak zvládnete, můžete si začít psát přípravu na teoretickou část. Na tu pak jdete k doc. Mazurové, nebo prof. Mokrému. Můžete si vybrat. Mě zkoušela doc. Mazurová a byla velice příjemná. Nehrabala se v detailech (když jsem u vývoje velkých cév začala mluvit o vrozených defektech, jen mávla rukou), spíš se zajímala, jestli se v učivu orientuji. Na zkoušku stačí tak tři týdny učení, rozhodně to není taková kruťárna jako anatomie.

Dodám ještě jedno - já jsem měla problém s nakoukáním preparátů, i když jsem chodila na samostudium. Objevila jsem ale jednu stránku, Blue Histology, a ta mě zachránila. Jednak si tam můžu preparáty prohlížet, ale hlavně v sekci Notes je všechno pěkně popsané a vysvětlené. Fakt bezva věc když máte pocit, že zírání do mikroskopu vám nic nedává.

Anatomie - 1. ročník

Anatomie je děsivá. Je to setsakra drsná holka, která vás, když si nedáte pozor, knokautuje levým hákem. Strávíte s ní dva semestry (i když by si zasloužila přinejmenším tři) a pokud ji zdoláte, budete odměněni značným počtem kreditů, 11 za zimní semestr, 13 za letní.

Výuka probíhá formou přednášek a praktik, v letním semestru jsou jednou týdně pitvy. Nejprve k přednáškám - prakticky všechno odvykládá doc. Slížová a její přednášky jsou bezvadné, ale i tak se anatomie těžko vstřebává. Na každé přednášce vás zavalí lavina nových termínů, a protože budete nevyspalí a před praktikem si budete na poslední chvíli opakovat, počítejte s tím, že ve výsledku si moc neodnesete. Ale byla by škoda, kdyby takhle dobré přednášky přišly nazmar, proto vám doporučím následující - zkuste si přednášku nahrát, pak si ji doma (ideálně ten samý den) přehrajte a to samé udělejte, až se budete učit na dané praktikum. Mně to (zvlášť u nervového systému) ohromně pomohlo a rychleji jsem pronikla do anatomického Matrixu. :)

Praktika jsou v zimním semestru dvakrát týdně, vede je asistent, který s vámi projde všechny struktury, zodpoví všechny otázky a vysvětlí eventuální nejasnosti. Někdy vám zadá úkol (např. namalovat schéma), jindy se ústně dotazuje. Na začátku praktika se píše mikrotest, který prověří, zda jste se dostatečně připravili. K zápočtu je vyžadováno, abyste alespoň 60% testů napsali nejhůře za tři. Když to nevyjde, na konci semestru píšete test, kde jsou otázky ze všech praktik. To rozhodně nechcete, tak si mikrotesty pohlídejte.

Už jsem to psala jinde - potíž s praktiky je v tom, že jsou dvakrát týdně a nálož učiva je více než slušná. Dopadne to tak, že den před praktikem se učíte už na další praktikum, do toho přednášky a ve výsledku jen u anatomie bojujete na třech frontách. Proto ještě jednou doporučuji věnovat pozornost přednáškám. Získáte slušný přehled a ta mongolština v učebnicích bude dávat větší smysl.

V zimním semestru vás vedle zápočtového testu z GIT čeká praporkový test. Píše se někdy na konci listopadu a je to docela sranda. Během poměrně krátkého času na pitevně oběhnete stoly s preparáty, kde jsou patřičné struktury označené praporky. Vaším úkolem je struktury rozpoznat a zapsat (všechno možné z kosterní, svalové soustavy, nervy, cévy… jo, je toho hodně), alespoň 60% musí být dobře. Na cestě mezi stoly potkáte i RTG snímek a nějakou otázku. V případě neúspěchu máte další dva pokusy na opravu, test musíte zvládnout.

Když přečkáte praporkový test, na konci semestru si napíšete zápočtový test z GIT. Je to asi 25 otázek, někde jsou podotázky, zaškrtáváte, popisujete, dopisujete… Opět máte dva pokusy na opravu. Obecně platí, že když vám nějaký test nevyjde, je vhodné si ho opravit co nejdříve, protože pak se přiřítí další testy a nebudete stíhat. Mluvím z vlastní zkušenosti. Nenapsala jsem test z GITka, opravu odkládala a nakonec ho dopisovala někdy během srpna, kdy jsem šílela z histologie.

Tak hurá na letní semestr. Vše zůstává stejné, jediný rozdíl je v tom, že jedno praktikum se stává pitevním praktikem. Na pitvy si obstaráte vlastní nářadíčko (skalpel, náhradní ostří, pinzeta), vyberete si oblast, kterou chcete pitvat (hlava, krk, hrudník, břicho, končetiny), a jde se na to. Během pitevního praktika se skupina rozdělí na dvě půlky, jedna pitvá neporušené tělo (budete tam docela dost namačkaní), druhá se učí nebo si pitvá na malé pitevně už rozdělané preparáty. Po cca hodině a půl se prohodíte.

Po pravdě řečeno, mně pitva moc nedala. Ono když stojíte na jedné noze, bokem se snažíte vecpat mezi ostatní, vyhýbáte se všem těm skalpelům a snažíte se nikoho neprobodnout, tak se nepracuje moc pohodlně. A stejně většinu pitev strávíte odstraňováním tuku, ve kterém se všechny ty nervy a cévy ztrácejí a vy pitváte víceméně poslepu a snažíte se nic nepřeříznout. Ale i tak je to docela zajímavé. Jo a musíte sepsat pitevní esej. Nic složitého.

Možná se teď radujete, že se píše jen jeden mikrotest týdně. To sice jo, ale většinu letního semestru se probírá nervový systém a věřte mi, že i s jedním mikrotestem toho budete mít plné brýle. Nervák je těžký, fakt těžký. Je to dost komplexní učivo, a jestliže u pohybového systému bylo celkem jedno, jestli jste se nestihli naučit ruku, protože s nohou jste stejně začínali od nuly, tak tady je průšvih, když něco nepochopíte, jelikož všechno na sebe navazuje a všechno souvisí se vším. Na konci semestru vás čeká zápočtový test z urogenitálu a nerváku. Je to podobná záležitost jako test z GIT, jen mnohem těžší. Nejde to očůrat.

A teď už zkouška. 215 otázek, alespoň měsíc učení, Čiháky musíte umět, jak když bičem mrská. Táhnou se tři otázky, zkouší doc. Slížová, Hájek a Krs. Já jsem byla u Hájka a zkoušení bylo pohodové, pomáhal, na nic zákeřného se neptal. Zkoušení je ústní, pokud máte otázku z pohybového systému, budete ukazovat na kostře, a když si vytáhnete něco z mozku, tak vám dají řezy.

Tak abych to shrnula - anatomie je hrozná, příšerná, pekelná, ble… Díky ní jsem zestárla o deset let. Ale s notnou dávkou štěstí se to dá přežít. :)

Učebnice do prváku

Lékařská fakulta vám učebnice zapůjčí, dopředu si nic nekupujte. Do knihovny si pro knížky zajděte až poté, co si zařídíte kartu ISIC. Za zapůjčení učebnic na jeden akademický rok platíte 250 Kč, a když budete mít štěstí, nafasujete relativně nové učebnice, ti méně šťastní se budou muset spokojit s odrbanými saláty. Všichni dostanete první dva Čiháky, třetí díl nebyl pro všechny, ti místo toho dostali skripta. Dají vám starý atlas od Sinělnikova (k ničemu mi nebyl), nějaká anatomická skripta, učebnici na latinu, latinsko-český slovník, takovou žlutou mizernou učebnici histologie a skripta z biofyziky. Někdo bude mít štěstí na histologický atlas, jinému přihodí učebnici biofyziky. Zkuste se zeptat, jestli vám nedají histologii od Junqueiry, to je docela dobrý text.

Teď malé varování - zdaleka jsem nevyjmenovala všechny učebnice, je jich opravdu hodně a nečekejte, že si je odnesete v baťůžku. Takhle jsem tam tehdy přišla já a odcházela s batohem narvaným k prasknutí a v každé ruce svázaný balík knih. Pěšky jsem je táhla přes půl města a domů dorazila na pokraji vyčerpání. :) Pro útěchu uvádím, že v dalších ročnících je učebnic podstatně méně.

Během studia pak sami uvážíte, zda nepotřebujete nějakou učebnici navíc. Já jsem zainvestovala do vlastních Čiháků, pořídila si Netterův atlas a Medicínskou biofyziku (protože mně absolutně nevyhovovala zapůjčená skripta). Spoustu učebnic vám zapůjčí v knihovně na (nejsem si jistá, knihovnu navštěvuji minimálně) dva měsíce, ve výsledku vás učebnice nemusí skoro nic stát.

Další informace o Lékařské knihovně najdete tady.