8 věcí, které budete potřebovat v prvním ročníku

Subjektivní hodnocení obtížnosti předmětů

Hodnocené jsou pouze předměty zakončené zkouškou. Jak je z nadpisu patrné, jde o hodnocení subjektivní a ještě zkreslené časovým odstupem od některých zkoušek.

A ještě jednou, tentokrát přehledněji a s více předměty. :)

1. ročník

Biofyzika - 5/10
Latina - 3/10
Anatomie - 10/10
Histologie - 7/10

2. ročník

Biologie - 6/10
Základy praktického lékařství - 1/10
Biochemie - 7/10
Fyziologie - 8/10 

3. ročník

Základy lékařské imunologie - 4/10
Propedeutika vnitřního lékařství - 4/10
Mikrobiologie - 6/10
Lékařská psychologie a komunikace s nemocným - 1/10
Odborný anglický jazyk - 1/10
Patologická anatomie - 9/10
Patologická fyziologie - 6/10

4. ročník

Radiodiagnostika a nukleární medicína – 4/10
Stomatologie – 2/10
Farmakologie – 9/10
Tělovýchovné lékařství – 2/10
Anesteziologie a základy intenzivní medicíny – 1/10
Dermatovenerologie – 5/10
Neurologie – 8/10

Biochemie - 2. ročník

Biochemie je předmět, se kterým se budete potkávat ve druhém ročníku, a i když má z biochemie leckdo obavy, tak vás mohu uklidnit, že rozhodně nejsou na místě. Myslím, že je docela těžké si biochemii díky fantastickým vyučujícím alespoň trochu neoblíbit. V pomyslné soutěži o nejsympatičtější ústav fakulty by Ústav biochemie s přehledem, tak asi o deset koňských délek, vyhrál. :)

Výuka probíhá formou přednášek, seminářů a praktických cvičení. Nejprve se probere anorganická a organická chemie, později se přejde na biochemii. Naprostá většina přednášek je skvělá, poskytnuté prezentace jsou taky bezva. Jednou týdně jsou praktika, na jejich začátku se zkouší, většinou z věcí, které souvisí s tématem praktika. Je to dost benigní záležitost. Jen tak namátkou, mezi témata praktik patřilo např. vyšetření enzymů u srdečních lézí, vyšetření moči atd. Vlastní praktika nejsou náročná, mě docela bavila. V průběhu praktického cvičení musíte vypracovat protokol, který na konci praktik předložíte asistentovi ke schválení.

Abyste si ty polymery lépe zapamatovali.

Jednou týdně bude mít vaše studijní skupina také seminář, kde se probírají témata, která si zaslouží více pozornosti a během přednášek pro ně nebyl prostor. Během seminářů (ale ne pokaždé) se píší testy, nejsou nijak zvlášť obtížné. Asi dvakrát, nebo třikrát budete místo testu psát esej. Dostanete nějaké téma a něco málo o něm napíšete. Myslím, že já jsem měla význam makroergní vazby a snad něco o antioxidantech. Hodnocení esejí je poměrně blahosklonné. K zápočtu musíte mít ze zkoušení, testů a esejí výsledný průměr do 3,0.

Když dokončíte anorganickou a organickou chemii, píše se semestrální test, kterým musíte projít. Co si pamatuji, tak nějak intenzivně jsem se na něj neučila, jen jsem si prošla skripta a přehled příkladů a testových otázek.

V letním semestru je to stejná písnička, jen zpracujete a prezentujete zadané téma. A teď už ke zkoušce. Má část písemnou a ústní. Test se píše ráno v den zkoušky, musíte ho zvládnout, abyste postoupili k ústní části zkoušky. U opravných termínů se už test nepíše. Pokud je všechno při starém, zkouší prof. Řezáčová, doc. Stoklasová a doc. Cerman. Mě zkoušela prof. Řezáčová a byla to jedna z nejpříjemnějších zkoušek vůbec. Z doslechu vím, že i doc. Stoklasová i doc. Cerman jsou velice příjemní. Pro úplnost dodávám, že se táhnou 3 otázky. A jak dlouho se na zkoušku učit? Tři týdny jsou, zvlášť jestli to s aminokyselinami a jejich metabolismem myslíte vážně, optimální.

Pokud jde o učebnice, tak si zcela vystačíte s tím, co dostanete v knihovně. Skripta na anorganickou a organickou chemii jsou mnohem lepší a srozumitelnější než leckterá středoškolská učebnice chemie. A v Ledvinově Biochemii pro studující medicíny je učivo také vyložené velmi dobře. Tolik vychvalovaná Harperova biochemie mě naopak nezaujala. Pokud chcete zkusit něco v angličtině, tak skvělá je Lehninger Principles of Biochemistry a Marks' Basic Medical Biochemistry. 

Dermatovenerologie - 4. ročník

Tak jo, dermatovenerologii mám zčerstva za sebou, tak k ní něco napíšu. Jak je z nadpisu patrné, jedná se o předmět 4. ročníku, setkáte se s ním v letním semestru. Výuka probíhá formou přednášek a praktických cvičení. K přednáškám vám nic nepovím, jelikož jsem na žádné nebyla. Pokud jde o praktika, tak vězte následující - celé to proběhne ve dvou týdnech, vyslechnete si pár mikrolekcí, podíváte se do ambulancí a poraden, dozvíte se, jak probíhá fototerapie, navštívíte pacienty na lůžkovém oddělení atd. Jo, taky budete poučeni, jak se podává hlášení pohlavních nemocí. :)

Během praktik se může psát test, naše skupina ho psala dvakrát. Jeho výsledek vám zapíší do karty, ale zřejmě se k němu nijak významně nepřihlíží. Zápočet se dává za splněnou docházku. Můžete mít dvě absence.

Na zkoušku se stačí učit ze skript (kde se mimo jiné dozvíte, že silonové ponožky se zcela určitě nehodí pro práci v gumových holínkách) a z učebnice. Ale opravdu není dobré kožní podcenit, protože ať se to nezdá, tak těch informací je tam docela dost a pamatuje se to blbě. Lepší je počítat tak s dvanácti dny učení, i když se našli i tací, co to zvládli za čtyři dny. Zkouška má část praktickou a teoretickou. Praktická část - jdete k pacientovi a vyšetříte ho. Prostě anamnéza a podíváte se, co na té kůži má. S velkou pravděpodobností dostanete pacienta s psoriázou, tak je dobré o ní něco vědět. :) Pak to odprezentujete, zkoušející se na něco zeptá, ukáže vám na pacientovi nějaké kožní eflorescence, které pojmenujete, a to je všechno. V teoretické části si vytáhnete 5 receptů, které musíte napsat, a 3 otázky. Mě zkoušel doc. Ettler a byl fajn, byl trpělivý a všechno to ze mě dostal. :) Ptal se i na věci, které s vytaženými otázkami nesouvisely, ale nebylo to nic těžkého. Z minulých let se nesly zvěsti, že zkouška u doc. Nožičkové není žádná legrace, ale co jsem slyšela, tak letos byla hodná. A doc. Salavec se zase vyptává na latinské citáty (Mortui vivos docent.) a nositele Nobelovy ceny za fyziku. :D

Desperado. Kdo neviděl, tak to napraví. Nejlepší film Roberta Rodrigueze.