Dneska jsme zakončili druhý blok chirurgie. Myslím, že můžu říct, že interna mě baví víc. Zní to možná paradoxně, ale praktika z interny jsou mnohem akčnější než chirurgie. Ona totiž chirurgie zahrnuje víceméně jen postávání na sálech, kde je poměrně těžké něco zahlédnout. Na sále je pacient, hlavní operatér, asistent, instrumentářka, anesteziolog, oběhová sestra a většinou nějaký sanitář. K tomu nás šest mediků. Takže je setsakramentsky těžký najít si místo, ze kterého by bylo pořádně vidět. A i kdybyste nakrásně našli nějaké pěkné místečko, tak po dvou a půl hodinách stání by z pacientovy hrudi klidně mohl vylézt vetřelec a vám to bude stejně jedno. Takže asi tak.
Nádory. Všude jsou nádory. Odebírali jsme anamnézu u jedné starší paní. Úžasně milá dáma. Později jsme se dozvěděli, že paní má velmi nepříznivou diagnózu karcinomu žlučových cest. To už je tenhle semestr poněkolikáté. Nijak se tím neužírám, ale jsou to smutné příběhy.
Teď nás čeká blok neurologie a pak Vánoce. Už aby to bylo.
Žádné komentáře:
Okomentovat