Všem budoucím prvákům dávám na vědomí, že je příšerný, ďábelský, děsivě hrozný. Zcela seriózně a bez jakéhokoli vtipu - je to rána pěstí mezi oči, je to vláčení bahnem, je to peklo. Jakmile studentík vystřízliví z prvotního nadšení, střetává se tváří v tvář s krutou realitou - totiž s přednáškami z anatomie, které by klidně mohly být v mongolštině a člověk by jim rozuměl stejně, mučí ho mikrotesty na prakticích z anatomie, tucty preparátů s identickým růžovým blivajzem na histologii, stovky slovíček na latině a celý ten děs zastřešuje biofyzika s biostatistikou.
Nastává krušná doba, kdy je třeba se adaptovat, rozšířit si ekologickou valenci, najít systém učení, který funguje, zorganizovat si čas a objevit motivaci, která vás provede skrz prvák. Mně to trvalo celý rok, než jsem se jakžtakž přizpůsobila. Nejvíc mě trápila anatomie, protože praktika jsou dvakrát týdně a na každém se píše test ze slušné porce učiva. Čtvrtek až sobotu jsem se drtila na pondělní praktikum a neděle až úterý na středeční praktikum. Navíc učit se všechny ty názvy (spina scapulae, cavitas glenoidalis, crista tuberculi majoris, fossa coronoidea, ligamentum anulare radii a hromady dalších) bez jakékoli znalosti latiny, je děs, je to jako kdybyste se snažili postavit dům bez základů. Ty základy později přijdou, ale tak, že je stavíte současně se střechou a komínem. No a taky zapomínáte. Uděláte celou horní končetinu, začnete dolní končetinu a za týden zjistíte, že ruku jste kompletně zapomněli a o noze víte velké kulové. Zní to trochu děsivě, co? A to radši nepíšu o ostatních předmětech.
Pak přijdou pochybnosti, myslíte si, že jste úplně pitomí, že vaši kolegové jsou chytřejší, chápou učivo mnohem lépe, učí se daleko rychleji a najednou máte pocit, že se řítíte volným pádem k zemi. Jedinou útěchou je, že takhle se cítí každý, a tak když vás frustrují někteří spolužáci, kteří vypadají jako kdyby všechno zvládali levou zadní, tak věřte tomu, že i oni si s největší pravděpodobností procházejí svým malým osobním medickým peklem. :)
A jak tedy tu prváckou močůvkou přebrodit? Řešení je jednoduché - prostě zatnou zuby, sednout si na zadek a učit se.
„Vyděržaj, pioněr!"
Žádné komentáře:
Okomentovat