Nejdůležitější předmět 3. ročníku, konečně něco, co už fakt připomíná medicínu. Patologie vás možná naplní zmarem, ale oproti anatomii se můžete utěšovat faktem, že učit se všechny ty glomerulonefritidy a nádory má mnohem větší smysl než biflování se miliónu hrbolků, rýh a proláklin na os temporale. A vůbec, oproti anatomii je patologie mnohem jednodušší a zábavnější.
Záležitost na dva semestry, přednášky + praktika, která jsou jednou týdně. Přednáší různí vyučující, bezvadné jsou přednášky prof. Šteinera a prof. Ryšky. Ještě mě zaujaly ledviny, ty myslím odvykládal MUDr. Podhola. Někteří přednášející mě ohromili méně, ale vy výsledku přednášky z patologie hodnotím příznivě.
Co se praktik týče, tak je to histologie v bleděmodrém. S asistentem/asistentkou projdete několik preparátů + teorii. Během praktik se nezkouší, testy se nepíšou. Teď sice voláte hurá, ale ono zase není tak jednoduché donutit se průběžně učit, když nad vámi neční hrozba písemek. :) K získání zápočtu musíte projít zkoušením z preparátů - dostanete dva preparáty, měli byste je poznat, říct k tomu teorii a pak se asistenti třeba ještě na něco zeptají. S přesnou identifikací preparátů se to zase tolik nehrotí. Zaměnila jsem malobuněčný karcinom plic s dlaždicobuněčným a nevyhodili mě. Mnohem důležitější je teorie a ta zhruba odpovídá tomu, co bylo řečeno na prakticích. Takže pokud jste během semestru věnovali patologii alespoň trochu úsilí, tak 4 až 5 dnů na učení bohatě stačí.
Zkouška má dvě části, písemnou a ústní. Písemná část se píše během červnových (a snad i prvního červencového) pondělků na posluchárně. Hranice je na 60%, když test nenapíšete, ztrácíte první termín. U dalších pokusů se test nepíše. Pokud na test nepřijdete, též ztrácíte termín. Test si klidně můžete napsat na začátku června a na ústní jít třeba až v září. 80 otázek, mnohočetný výběr odpovědí, na celou srandu máte 1,5 hod. Dá se to v pohodě napsat na první pokus, ale jsou tam i pěkné zákeřnosti. Jestli má ten a ten nádor úmrtnost 65%, ve kterém státě je nejvyšší výskyt karcinomu jícnu a podobnéptákoviny věci. Když to přežijete, můžete na ústní. Zkouší Ryška a Šteiner. O Ryškovi nemůžu říct nic špatného a co jsem slyšela, tak Šteiner je taky fajn, jen se vyptává na věci, které s patologií tak úplně nesouvisí. Třeba na Prodanou nevěstu. :D Abych to shrnula, zkouška z patologie je spíše benigní. S učením se na ni je to horší. Aspoň měsíc to chce a u nádorů si budete zoufat a proklínat okamžik, kdy jste se rozhodli, že půjdete na medicínu. Ale kardiovaskulár a plíce jsou vyloženě zábavné a ledviny jsou fascinující. :D
Teď k učebnicím. Nafasujete Obecnou patologii a Speciální patologii od Povýšila. Jako autor je na učebnicích uveden i prof. Šteiner, ale přesto nám při první přednášce řekl, ať se učíme z Robbinse. Pravda pravdoucí! Je to geniální učebnice, se kterou se Povýšil při vší úctě nemůže rovnat. Já jsem přelouskala 10 stránek, zavřela to a pak si říkám, o čem to sakra bylo. Studentsky nepřívětivá učebnice. Toť můj názor. To Robbins, to je něco, hned bych na něj zapěla oslavné ódy, kdybych ovšem uměla zpívat... Pro úplnost, mluvím o Basic Pathology. Pak je ještě velký Robbins neboli Pathologic Basic of Disease. To je to samé, jen s 500 stránkami navíc. Dobrý pro fajnšmekry. Já bych dneska šla spíš do velkého, protože v Basic Pathology něco nebylo, ale můj názor je třeba brát s rezervou, neboť jsem úchylná na tlusté knížky. S kombem Basic Pathology + přenášky máte vystaráno.
Mezi studenty kolují vypracované otázky, někdo se učil z nich, ale jsou tam chyby a většina z toho je stejně opsaná z Povýšila... Dobrá jsou stará Šteinerova skripta, můžete si je vytisknout a brát na jeho přednášky, ulehčí vám to práci.
Ještě jedna učebnice - patologie od Goljana. Dobrá na opakování, jsou tam i věci z kliniky - prostě takový širší pohled na patologii. Ale to jen tak na okraj. A na závěr si nechám Pathomu - to jsou videa, vlastně prezentace s namluveným komentářem Dr. Sattara. Super, když o daném tématu víte velké kulové a na přednášce jste nebyli. :D Takové intro, prequel, zahřívací kolo, po kterém se můžete bez větších zmatků začíst do učebnice.
Tak to by bylo vše.
Záležitost na dva semestry, přednášky + praktika, která jsou jednou týdně. Přednáší různí vyučující, bezvadné jsou přednášky prof. Šteinera a prof. Ryšky. Ještě mě zaujaly ledviny, ty myslím odvykládal MUDr. Podhola. Někteří přednášející mě ohromili méně, ale vy výsledku přednášky z patologie hodnotím příznivě.
Co se praktik týče, tak je to histologie v bleděmodrém. S asistentem/asistentkou projdete několik preparátů + teorii. Během praktik se nezkouší, testy se nepíšou. Teď sice voláte hurá, ale ono zase není tak jednoduché donutit se průběžně učit, když nad vámi neční hrozba písemek. :) K získání zápočtu musíte projít zkoušením z preparátů - dostanete dva preparáty, měli byste je poznat, říct k tomu teorii a pak se asistenti třeba ještě na něco zeptají. S přesnou identifikací preparátů se to zase tolik nehrotí. Zaměnila jsem malobuněčný karcinom plic s dlaždicobuněčným a nevyhodili mě. Mnohem důležitější je teorie a ta zhruba odpovídá tomu, co bylo řečeno na prakticích. Takže pokud jste během semestru věnovali patologii alespoň trochu úsilí, tak 4 až 5 dnů na učení bohatě stačí.
Zkouška má dvě části, písemnou a ústní. Písemná část se píše během červnových (a snad i prvního červencového) pondělků na posluchárně. Hranice je na 60%, když test nenapíšete, ztrácíte první termín. U dalších pokusů se test nepíše. Pokud na test nepřijdete, též ztrácíte termín. Test si klidně můžete napsat na začátku června a na ústní jít třeba až v září. 80 otázek, mnohočetný výběr odpovědí, na celou srandu máte 1,5 hod. Dá se to v pohodě napsat na první pokus, ale jsou tam i pěkné zákeřnosti. Jestli má ten a ten nádor úmrtnost 65%, ve kterém státě je nejvyšší výskyt karcinomu jícnu a podobné
Teď k učebnicím. Nafasujete Obecnou patologii a Speciální patologii od Povýšila. Jako autor je na učebnicích uveden i prof. Šteiner, ale přesto nám při první přednášce řekl, ať se učíme z Robbinse. Pravda pravdoucí! Je to geniální učebnice, se kterou se Povýšil při vší úctě nemůže rovnat. Já jsem přelouskala 10 stránek, zavřela to a pak si říkám, o čem to sakra bylo. Studentsky nepřívětivá učebnice. Toť můj názor. To Robbins, to je něco, hned bych na něj zapěla oslavné ódy, kdybych ovšem uměla zpívat... Pro úplnost, mluvím o Basic Pathology. Pak je ještě velký Robbins neboli Pathologic Basic of Disease. To je to samé, jen s 500 stránkami navíc. Dobrý pro fajnšmekry. Já bych dneska šla spíš do velkého, protože v Basic Pathology něco nebylo, ale můj názor je třeba brát s rezervou, neboť jsem úchylná na tlusté knížky. S kombem Basic Pathology + přenášky máte vystaráno.
Mezi studenty kolují vypracované otázky, někdo se učil z nich, ale jsou tam chyby a většina z toho je stejně opsaná z Povýšila... Dobrá jsou stará Šteinerova skripta, můžete si je vytisknout a brát na jeho přednášky, ulehčí vám to práci.
Ještě jedna učebnice - patologie od Goljana. Dobrá na opakování, jsou tam i věci z kliniky - prostě takový širší pohled na patologii. Ale to jen tak na okraj. A na závěr si nechám Pathomu - to jsou videa, vlastně prezentace s namluveným komentářem Dr. Sattara. Super, když o daném tématu víte velké kulové a na přednášce jste nebyli. :D Takové intro, prequel, zahřívací kolo, po kterém se můžete bez větších zmatků začíst do učebnice.
Tak to by bylo vše.
Žádné komentáře:
Okomentovat